Kurzové sázení, venku zábava, u nás téma

Když jsem byl malý, chodili jsme se školou na do kina na preventivní koncerty. Tam vždy někdo zahrál, zazpíval a řekl nám, že brát drogy je špatné. To samé jsem slýchával od své matky a dalších učitelů. Když jsem se pak s drogami v životě potkal, věděl jsem, že mají svá rizika, a mohl jsem se lépe rozhodnout, jak se chci zachovat. Nikdo mi nikdy neřekl, dej si bacha na kurzové sázení, může to blbě dopadnout…“

Rizika kurzového sázení

Kdyby bylo kurzové sázení droga, jaké by bylo? Bylo by jako pervitin, před kterým má víc lidí respekt? Nebo jako konopí, nad jehož riziky mávne řada lidí rukou? To se nikdy nedozvíme, protože kurzové sázení není droga, alespoň ne v tom klasickém látkovém smyslu. Ale jak dokáže zamávat s prožíváním jedince a s jeho mezilidskými vztahy, o tom by mohli sázkaři vyprávět. A také vyprávějí. Například u nás, v prostorách Poradny pro nelátkové závislosti Prevent.

O čem vypráví? Kurzové sázení se v jejich prožívání mění ze zábavy v obtížně zvládnutelnou životní situaci. Jedním z hnacích motorů této změny mohou být peníze. Jejích hodnota, i ta, kterou jim sami přikládáme, nadmíru jejich významu. Dalším motorem bývá láska ke sportu a odvaha riskovat. Když vyjde kurz, přichází radost a výhra. A když „win“ nedorazí? Pak je těžké přijmout fakt, že jsem takovým způsobem přišel o své peníze. Peníze, které mnohdy potřebuji na jiné výdaje. Tady končí zábava a začíná boj o něco, o čem jsem přesvědčený, že mám právo získat zpět. Najednou je to víc osobní a otevírá se riziko vzniku dluhu, který se může dlouho a špatně splácet.

Když se ten koloběh roztáčí, přidává se na scénu další aktér. Tajemství. Péče o něj, aby se nikdo nedozvěděl, že se mi nedaří. Ať nikdo nepozná, kolik jsem prohrál. Tajemství, které mezi hráčem a jeho okolím staví neviditelnou, přesto citelnou bariéru. Součást osobní těžkosti a horší čitelnosti hráčovo chování ze strany jeho blízkých.

Kurzové sázení není jen o penězích, výhrách a prohrách. Je o tom, co s námi to vzrušení dělá. Dokáže naší pozornost strhnout, a když jsme pohlceni, nemusíme si všimnout, kolik času trávíme se svým telefonem. Kolikrát denně zapneme sázecí aplikaci. Ani že přicházejí změny pozornosti k sobě, k druhým, k práci, k radosti z usínání… O tom hráči vyprávějí.

Kurzové sázení má svou komunitu, svá pravidla. Provozuje ho řada společností, u kterých mohou mít hráči své účty. Potkáváme se s těmi, kteří zvažují a realizují různá sebeomezující opatření. Potkáváme se s hráči, kteří se rozhodli pro změnu a vystoupení z náročného kolotoče, do kterého se dostali. Vážíme si jejich síly a děkujeme všem za důvěru a za práci, kterou na sobě odvádějí.

Jaký máte vztah ke svému tiketu? Berete si ho dobrovolně, pro radost ze hry?“

Autor: Martin Zajíček, poradna pro nelátkové závislosti Prevent 99 z. ú.